Akce zařazená do kalendáře mezinárodní organizace WAKOSoutěž reprezentačního týmu ČRME WAKO - LC, LK, K1
HLAVNÍ STRANAORGANIZAČNÍ TÝMREPREZENTAČNÍ TÝMVÝSLEDKYREPORTÁŽE
Petr KAREŠ
Petr KAREŠ
10. listopadu 2016
V Sobotu 22.11. český národní tým vyrazil na Mistrovství Evropy nejprestižnější organizace kickboxu tohoto světa WAKO, které se tento rok pro discplíny lightcontact, lowkick a K-1, konalo ve slovinském Mariboru. V polokontaktních disciplínách Českou republiku reprezentovala Tereza Martínková a Martin Viktorín, zároveň nejmladší člen národního týmu a juniorský mistr Evropy z minulého roku, který poprvé vycestoval také na šampiónát seniorů. V lowkicku pak čerstvá vítězka Evropského poháru Nikola Gruberová a v K-1 dlouholetí reprezentanti a medailisti z uplynulých šampionátů Sandra Mašková, Lucie Mlejnková a Petr Kareš. Nově se v českém K-1 týmu také objevil Ladislav Krištůfek, který fenomenálně zvítězil na Evropském poháru v několika těžkých zápasech a jeho nominace byla tak více, než zasloužená.

Tento šampionát měl pro disciplínu K-1 historický nádech. Organizace WAKO se v minulém roce stala členem IWGA (International World Games Association), tedy organizace, která již od roku 1981 organizuje “Olympiádu pro neolympijské sporty”. WAKO tak získalo možnost vyslat své nejlepší zápasníky na druhou nejvýznamnější sportovní událost této planety a právě o tuto možnost se v disciplíně K-1 na tomto šampionátu ve vybraných váhových kategoriích zápasilo. Podle nominačního klíče ve vybraných váhových kategoriích na World Games 2017 měli postoupit nejlepší čtyři zápasníci z vybraných vah. V českém případě, tak o World Games 2017 bojovala Sandra Mašková, Nikola Gruberová, Petr Kareš a Láďa Krištůfek.

Zápasníky samozřejmě doplnil tým státních trenérů Aloise Škeříka a Martina Zavorala a jejich asistentů Martina Viktorína, Oldřicha Hammera a Miloše Martínka. Jako na žádném z uplynulých šampionátů minulých let nemohla chybět ani výprava rozhodčích, které pro tento šampionát zastoupili Jaroslav Netrval, Jiří Běl a Michaela Kováčová.

“Staronovým” členem národního týmu se stala nejúspěšnější česká reprezenantka a mistryně světa WAKO z roku 2013 Alena Holá, která se po letech vrátila do českého týmu v roli vedoucího výpravy.

V mrazivém ránu český tým opustil Prahu, aby po několika hodinách dorazil do 600km vzdáleného podhorského Mariboru. Maribor na nás na první pohledu působil velmi klidně a po neoblíbeném vážení a registracích se česká výprava vydala do svého dočasného domova v Hotelu Bau na kraji města.

První dny šampiónatu tradičně patří seminářům, formalitám a samozřejmě také rozlosování, které tentokrát pro české barvy nedopadlo úplně nejlépe. Ale není zvykem českých lvů a lvic si své soupeře vybírat a celý tým se tak začal připravovat na eliminační boje, které měli začít v Úterý.

První do těchto bojů vstoupila na tatami Tereza Martínková, která proti slovenské reprezentance musela bojovat až do posledních vteřin. 30 vteřin do konce to stále vypadalo na konec nadějí, ale fenomenálním výkonem Tereza otočila zápas a postoupila do dalších bojů. Bohužel v dalším postupu ji zastavila pozdější ruská vítězka šampionátu a cestu naší reprezentantkyně předčasně skončila.

Vůbec poprvé se do ringu šampionátu WAKO vrhla také Nikola Gruberová. Nikola po skvělých výkonech na Evropském poháru v Praze, kde vyřadila několik evropských i světových medailistek byla jednou z našich nadějí na dobré umístění a nutno říct, že naše očekávání nezklamala. Téměř hravě si v eliminačních bojích poradila s maďarskou soupeřkou a svoji obrovskou sílu a naději do budoucnosti ukázala i ve čtvrfinále, kde po výsledku 1:2 prohrála s bojovnicí Srbska. Zdá se, že Česká republika našla další skvělou zápasnici, která může doplnit už tak velmi kvalitní ženský národní tým.

Michaela Kerlehová, která nastoupila v dalším zápase za české barvy mířila na evropský šampionát ve skvělé formě. Těžký los ji v prvním souboji přidělil ruskou světovou šampiónku a jejich vzájemný zápas byl skutečně světové úrovně z obou stran. Zatímco Michaela vynikala tvrdostí úderů, zejména kolen, tak Ruska naopak využívala svého pohybu a rychlosti. Tento zápas, který Michaela prohrála je neúspěchem, ale rozhodně ne její výkon. Michaela je velkou medailovou nadějí do budoucnosti pro českou reprezentaci a při srovnání ostatních jejich soupeřek ve váze bylo patrné, že v další postup ji zamezil především ten nejtěžší možný los v její váze.

Martin Viktorín na tatami měl možnost poprvé nahlédnout do světa seniorského lightcontactu. Bohužel mu los také příliš nepřál a budoucí ruský mistr Evropy zastavil Martina již v prvním zápase bodovou výhrou. V Martinových 19 letech si tak z Mariboru odváží cené zkušenosti, které mu v příštích letech jistě pomohou dosáhnout na příčky nejvyšší.

Ladislav Krištůfek odchovanec slavného Lanna Gym vstoupil za české lvy jako první do ringu K-1 v prvním souboji o nominaci na World Game 2017. Los mu do eliminačních soubojí přidělil tureckého reprezentanta a Laďa si s tímto losem první dvě kola poradil více, než dobře. Bohužel v kole třetím se projevila zkušenost reprezentanta Turecka, který dokázal českého zápasníka přebodovat. Laďa si tak odváží velmi hrdý výkon a Česká republika našla do budoucnosti nového reprezentanta v nižších váhových kategoriích, který zde dlouhé roky chyběl.

Dlouholetý reprezentant České republiky Petr Kareš odjížděl na svůj poslední šampiónát v kariéře s velkým snem kvalifikovat se na World Games. Jako aktuální vícemitstr Evropy z minulého ME měl výhodu volného losu a ve čtvrfinále nastoupil proti reprezentantovi Ukrajiny. V těžkém a vyrovnaném zápase Petr porazil svého soupeře na body a stal se prvním Čechem historie, který se představí na světových hrách v K-1. Cesta turnajem pro Petra bohužel skončila v dalším zápase, kdy prohrává své semifinále se skvělým Rusem a po stříbrném úspěchu z ME, přiváží tentokrát bronzovou medaily.

Sandra Mašková byla po vážném zranění z Evropského poháru původně vyřazena z nominace na ME, ale její vůle a nezdolná touha kvalifikovat se na World Games nakonec byla silnější, než lékařské prognózy. Sandra po třech týdnech od otevřené vykloubeniny palce nastoupila na cestu za svým snem. První zápas ji do cesty přivedl reprezentantku Turecka, která se od počátku zdála být pro svůj styl velmi nepříjemným soupeřem. Po úvodním kole se však Sandra adaptovala a jasně zvítězila na body. Semifinále patřilo česko-slovenskému duelu s Veronikou Petříkovou současnou mistryní světa a držitelkou WAKO Pro titulu. Sandra však překonala všechna naše i svá očekávání a slovenskou reprezentantku jasně přebodovala a postoupila do finále Mistrovství Evropy, kde měla narazit na reprezentantku Polska. Velmi očekávané finále bylo naplánováno na Sobotu a tak zbyl i den na regeneraci. Sandra tak nastoupila v plné síle a odhodlání. Reprezentantka Polská vyniká podobným stylem jako Sandra, a tak by se tento zápas dal nazvat “srážkou tanků”. Sandra byla v celém finále aktivnější, bojovala, bohužel to nestačilo a Česká republika získala stříbrnou medaily. Sandra překonala zranění, očekávání své země i samu sebe a my jsme na ní velmi hrdí!

Mistryně světa a Evropy Lucie Mlejnková vstupovala do turnaje jako medailistka z minulé ME také s výhodou volného losu, který jí v semifinále přidělil reprezentantku Itálie. Italka se velmi dobře pohybovala, ale Lucie šla tvrdě a efektivně k branám finále. Svůj zápas vybojovala česká lvice až v posledním kole, ale první dvě k tomu vítězství jasně směřovali, kdy Italka dříve nebo později musela podlehnout drtivým úderům české reprezentantky. Ve finále Lucie čekala odvěká rivalka ze Srbska. Lucie za svým vítězstvím šla znovu podle svého nekompromisně, tvrdě, fyzicky náročným stylem, který “zničil” již mnoho soupeřek. Bohužel rozhodčí nedokázali ocenit tvrdé boxerské ruce a ve svém bodování oceňovali především kopy Srbky. Ze smíšenými pocity z bodového rozhodnutí Česká republika prohrává i své druhé finále a Lucie Mlejnková získává stříbrnou medialy!

Český tým tak ukončuje své učinkování na Mistrovství Evropy s jednou bronzovou a dvěma stříbrnými medailemi. Zároveň se také dva čeští reprezentanti kvalifikovali na World Games a my věříme, že je to další důležitý krok, který přispěje k popularitě kickboxu a K-1 v České republice. Tento výjezd tedy můžeme uzavřít jako úspěšný a těšit na nadcházející ME v disciplínách Pointfighting, Kicklight a Fullcontact, které se koná už za měsíc v Řecku.

A co se dělo v době, kdy jsme nezápasili?! Vládla přátelská a uvolněné atmosféra, která znovu obohatila knihovnu historek české reprezentace o nové příběhy plné smíchu a radosti ze sportu i přátelství, které český národní tým kickboxu provází již mnoho let. Zažili jsem toho za ten týden spolu opravdu hodně a byli jsem jeden tým, výjimečný tým, český tým.

Fanděte nám i dále a sledujte nás na našich sociálních sítích! Děkujeme za Vaši podporu!