Akce zařazená do kalendáře mezinárodní organizace WAKOSoutěž reprezentačního týmu ČRMS WAKO Junioři
HLAVNÍ STRANAORGANIZAČNÍ TÝMFOTOGALERIEVÝSLEDKYREPORTÁŽE
Petr KAREŠ
Petr KAREŠ
1. prosince 2014
Mezi první podzimní výjezdy české reprezentace ČSFu patří každoročně šampionát starších žáků, kadetů a juniorů organizace WAKO. Jeden z vůbec největších amatérských podniků v kickboxu na světě tentokrát přivítalo slunné italské Rimini, které bylo po dobu mistrovství světa domovem i české reprezentace.

Do Itálie vycestovalo 9 českých lvíčat s ambicemi na medailová umístění. Nováčkem českého juniorského týmu byl Ladislav Grundza v disciplíně fullcontact, jinak zbývající reprezentanti Fabiána Bytyqi, Sebastian Bytyqi, Nikola Hammerová, Bára Jurášová, Taťana Jurčičková, Jakub Krofta, Aleš Martínek a Matěj Peňáz tvoří dlouhodobě pevné jádro české juniorské reprezentace. Fabiána jako mistryni světa z roku 2012 a Matěj Peňaz jako mistr Evropy z minulého roku pak zcela jistě patřili mezi největší české naděje.

Vyčerpávající cesta z Prahy na pobřeží Středozemního moře do Rimini trvala téměř 15 hodin, a tak po všech formalitách, registraci a vážení prožila česká reprezentace první nedělní den svého pobytu zaslouženým odpočinkem na pláži.

První dny na šampionátech organizace WAKO, se vždy nesou ve stejném lehce monotónním duchu. Školení rozhodčích, setkání trenérů, seznámení se s novými pravidly a očekávané losování, které je večer završeno večeří prezidentů jednotlivých zemí, a tak někteří reprezentanti i druhý den pokračovali v regeneraci, kterou osvěžil dopolední lehký trénink a odpolední běh.

V Úterý se naplno rozběhly kvalifikační boje jak v ringu, tak na tatami. Konečný počet účastníků se ustálil na 1989 zápasníků z 65 států a konkurence, tak byla obrovská. Vzhledem k tomu, že v juniorských kategoriích má každý stát právo obsadit každou kategorii dvěma zápasníky bylo téměř nemožné se v úvodních kolech vyhnout silným zemím jako je již tradičně Rusko, Srbsko, Polsko nebo Turecko, které obsadili dvěma zápasníky téměř všechny disciplíny a váhy. Pouze s výjimkou Matěje Peňáze čekali všechny reprezentanty osmifinálové nebo v lepším případě čtvrtfinálové boje.

Hned v prvním zápase na ringu jsme se ale všichni mohli přesvědčit, že nejenom tradiční favorité přivezli do Itálie skvělé zápasníky, ale že prakticky všechny země dnes již disponují světovou juniorskou elitou. Ve svém prvním zápase na WAKO nastoupil Ladislav Grundza a byť bojoval statečně, tak nad skvělým Britem prohrál doslova v posledních vteřinách po možná příliš přísném minus bodu, který otočil vítězství v celém zápase. Sebastian Bytyqi měl před sebou velmi těžkou překážku, ruskou jedničku K1 této váhy a i přes veškerou snahu musel přiznat porážku na body a vypadl z turnaje. Naopak na tatami se všem zápasníkům dařilo a Nikola Hammerová i Taťana Jurčičková zvítězili a postoupily do dalších soubojů.

Středa byla v očekávání prvního vítězství v ringu, kde nastoupil Jakub Krofta proti ruskému soupeři. Jakub plnil taktiku státních trenérů beze zbytku a projevoval se tvrdými kombinacemi, ale ruský soupeř skvěle časoval své protiútoky a po jednom z nich Jakub prohrává KO. Polokontaktní reprezentaci se stále více, než dařilo, Nikola Hammerová udělala dalšími dvěma vítězstvími jak v lightcontactu, tak kicklight krok k vysněnému finále, Bará Jurášová zvítězila nad svou značně vyšší soupeřkou a i přes prohry Aleše Martínka a Taťány Jurčičkové v lightcontactu se úspěšně do rozhodujících bojů oba probojovali v kicklightu.

Čtvrtek byl pro ringové sporty bez bojů. Fabiána Bytyqi postoupila do semifinále poté, co soupeřka s Madagaskaru byla diskvalifikována a Matěj Peňáz jako evropský šampión byl nasazen až do finálového souboje a čekal na vítěze semifinále. Naopak na tatami šlo o medaile. Bará Jurášová, Taťana Jurčičková i Nikola Hammerová dokázali postoupit do finálových bojů a čekalo se, která z nich nakonec dosáhne na titul mistryně světa.

V Pátek a Sobota byla ve znamení medailových úspěchů českých lvíčat. Nejdříve v Pátek Fabiána Bytyqi postoupila do finálového souboje, aby v Sobotu prohrála o jediný bod se svou soupeřkou a stala se vícemistryní světa a pak Matěj Peňáz poté, co před rokem vyhrál mistrovství Evropy, se zcela jednoznačně stal v Rimini i světovým šampiónem a v ringu společně s Fabiánou, jsou prozatím nejúspěšnějšími reprezentanty historie ČR v organizaci WAKO. Stejně tak se přepisovala česká historie i na tatami. Nejen, že se světovou šampionkou stala Taťána Jurčičková po skvělých výkonech v kicklightu, ale Nikola Hammerová dokázala zvítězit v obou svých finálech a stala se dvojnásobnou mistryní světa v disciplínách kicklight a lightcontact. Bará Jurášová po skvělém výkonu bohužel své finále prohrála.

Medailově vůbec nejúspěšnější výprava české historie tak měla všechny zápasy za sebou a před námi byl volný nedělní den, který jsme mohli strávit odpočinkem na břehu moře a většina reprezentantů i zaslouženým obědem u oblíbených fastfoodových řetězců. Dlouhá cesta domů byla návratem šampionů, a tak i přes značnou únavu se česká výprava v Pondělí, kdy dorazila zpět do Prahy, rozešla spokojeně.

Nejen zápasníci však reprezentovali naši zemi na mistrovství světa, ale také naši rozhodčí, kteří v posledních letech udělali v organizaci WAKO obrovský kus práce. Jiří Běl, Kateřina Mňuková, Jaroslav Netrval pod vedením Jana Frány, patřili k těm nejlepším a udělali další krok k získání těch nejvyšších licencí. Vždyť považte stát se rozhodčích kategorie A organizace WAKO musíte nejen absolvovat náročné školení, ale také nejméně šest světových pohárů, tři evropské a tři světové šampionáty. I rozhodčí tak splnili nad míru svá očekávání a jejich návrat do Prahy mohl být úspěšným završením italské mise.

Srovnáním s těmi nejlepšími amatéry na světě je vždy nejnáročnější zkouškou našich reprezentantů v juniorských i seniorských kategoriích. Na prvním místě je potřeba říci, že to zvládáme každý rok lépe a lépe. V porovnání velkých a nejúspěšnějších týmů je naše několika-členná reprezentace, vždy na medailových pozicích, ale nejsme to pouze my, kteří se rok od roku lepší, ale i naši soupeři z jiných zemí. Organizace WAKO je organizací plnou profesionálních sportovců, kteří svůj sport provozují na vrcholové úrovni svého tréninku i disciplíny a být pro ně reprezentantem své země je splnění životního snu, na který dlouhé roky dřeli a pracovali. Vnímají to naši reprezentanti také tak? Vnímají jakou ctí je pro ně naši zemi reprezentovat na nejprestižnějším amatérském šampionátu této planety? Vnímají, že ti nejlepší na šampionátu trénují dvakrát a vícekrát denně, podřizují své přípravě své životy a odmítají vše, co by jejich sportovní kariéry mohlo narušit? Vnímají, že za jejich úspěchy jsou desítky a často i stovky zápasů? A pokud to vnímají, je to pro ně motivace se těmto nejlepším svým přístupem k tréninku, přípravě i zapasení přiblížit? Odpovědí na tyto otázky budou následující roky, protože bez vrcholového tréninku a přístupu v budoucnu nemá Česká republika se svými reprezentanty šanci uspět.

Dalším šampionátem v řadě je očekávané mistrovství Evropy v seniorských plnokontaktních disciplínách ve španělském Bilbau. Mezi těmi nejlepšími v Evropě budou znovu naši reprezentanti mířit s ambicemi dosáhnout těch nejvyšších příček.

Autor: Petr Kareš