Akce zařazená do kalendáře mezinárodní organizace WAKOSoutěž reprezentačního týmu ČRME WAKO PF, LC, KL
HLAVNÍ STRANAORGANIZAČNÍ TÝMVÝSLEDKYREPORTÁŽE
Mgr Lucie MLEJNKOVÁ
Mgr Lucie MLEJNKOVÁ
1. prosince 2014
ME WAKO v polokontaktních disciplínách se letos konalo ve slovinském městě Maribor v druhé polovině listopadu. Na turnaj se vypravila pětičlenná skupina sportovců Daniel Navara, Lukáš Šeba, Tereza Martínková, Veronika Kohutová a Lucie Mlejnková. Až na Daniela již zkušení reprezentanti. Nesměl pochopitelně chybět státní trenér Martin Zavoral, a role jeho asistenta se na výbornou zhostil Milan Dušek. ČSFu jako rozhodčího vyslalo na turnaj Jaroslava Netrvala. Celá tato úžasná parta na cestu vyrazila v neděli z Prahy. Vážení a všechny další potřebné formality proběhly bez problémů a mohli jsme se tak těšit na den volna a následující zápasy.

První zápasový den 18.11. a na scéně 3 české zápasy. V prvním se představila Tereza Martínková v disciplíně lightcontakct. Bohužel boxovala tak, jak ji moc neznáme. Nikdo z nás nevěděl proč, ale její výkon nebyl 100%, což se na turnajích této kvality trestá. Terka prohrála 3:0 na body a do dalších zápasů nastupuje ponaučená, rozboxována a s velkou motivací nápravy. Tato na sebe nenechává dlouho čekat a Terka ještě téhož dne nastupuje proti reprezentantce Španělska. S ní je to už jiná liga. Španělku nenechává na pochybách, že se s turnajem bude muset rozloučit a suverénně vyhrává 3:0 na body.

Náš jediný zástupce na ME v semicontactu nastupuje do zápasu proti domácímu reprezentantovi. Lukáš Šeba celý zápas pracuje na 200%. Jeho práci bohužel pro nás svými rozhodnutími hatí rozhodčí. Během zápasu věnují několik bodů soupeři, některé Lukášovi nevidí. Lukáš se tak po 3 kolech s turnajem loučí a dál v pavouku se posouvá Slovinec.

19. 11. nás čekaly další zápasy. Některé se vydařily, některé méně a my se opět přesvědčujeme, že cesty k vítězství jsou. Je jich více a jde jen o to najít tu správnou pro daný zápas. Neustále narážíme na rozdílné způsoby hodnocení zápasů a bodů, což nám s ohledem na důležitost a úroveň tohoto turnaje nedělá moc velkou radost.

První zápas dnešního dne absolvoval Daniel Navara s italským reprezentantem. Dan byl při své premiéře na turnaji WAKO v prvním kole překvapen tempem a rychlostí a tvrdostí zápasu, ačkoliv se jednalo o light. Boxovat hned od startu všechna tři kola na 120% se mu nepodařilo a Ital ho svým nástupem jednoznačně zaskočil. Dan se ale zastrašit nenechal a snažil se vracet stejnou mincí. Až do konce zápasu dával svému výkonu vše. Bohužel ani to nestačilo a Dan prohrává.

V dalším zápase se představila po delší reprezentační pauze z důvodu mateřství dlouholetá a velice úspěšná česká reprezentantka Martina Fendrichová. Soupeřkou jí nebyl nikdo jiný, než držitelka světového titulu v disciplíně kicklight z loňského MS, reprezentantka Turecka. Celý zápas byl od začátku velice vyrovnaný, Martina skvěle využívala své výškové převahy a v závěru vyrukovala na soupeřku s drtivou sérií kombinací, které zakončovala kopy na hlavu, které skvěle nacházeli cíl. Martina tak zaslouženě vítězí a dostává se mezi první 4 na turnaji.

Třetí zápas tohoto dne a na scénu přichází Tereza Martínková. Jako soupeřka jí nastupuje velice zkušená a dobře připravená reprezentantka Ukrajiny. Celý zápas byl neskutečně vyrovnaný a body se přelévaly ze strany na stranu. Několik vteřin před koncem zápasu Terka prohrávala 2:1 nb . Těchto pár vteřin ale přineslo zvrat a bylo takticky dokonale zvládnutých. Na rady státního trenéra Martina Zavorala Terka zařadila axe kick v kombinaci s lowkicky na které Ukrajinka neměla odpověď a znamenaly tak výhru 2:1 pro české barvy.

Veronika Kohutová pokračovala proti Turecké reprezentantce. Turkyně vládla velice nepříjemnou přední nohou a zápas byl pro Verču velmi náročný. Naštěstí se opět projevily zkušenosti státních trenérů a schopnost Verči okamžitě reagovat na pokyny trenérů. Díky tomu zvítězila i v tomto zápase.

Posledním zápasem toho dne byl zápas Lucie Mlejnkové proti Britce. Lucie pokračovala v trendu zápasů dnešního dne a vyrovnanost zápasu byla neskutečná. Lucie Nutila Britku k exitům a dostávala ji tak do psychického tlaku. Opět ale zasáhla nezlomná moc rozhodčích, kteří 7 vteřin před koncem zápasu udělili Lucii mínus bod za tvrdost – čím stanovili cíl – 4body za 7 vteřin na výhru. Nepodařilo se – 1 bod scházel a Lucie tak prohrává. Po zápase se opět strhla diskuze ohledně pravidel a jejich výkladu během zápasu. – bohužel na výsledku to nic nemění.

Další den, další zápasy a vše v medailových pozicích. 20.11.2014 se za české barvy na tatami postavily už jen ženy. Jako první Lucie Mlejnková v Kicklightu s reprezentantkou z Bosny a Hercegoviny. S touto slečnou už Lucie zápasila a tak věděla do čeho jde – resp. zde by bylo vhodné napsat, že soupeřka věděla do čeho jde, postaví-li se proti Lucii. Lucka diktovala tempo celého zápasu. Úkol zněl jasně – příliš se neunavit a vyzkoušet kombinace, kopy a údery. Úkol splněn a postup do finále pro ČR.

Veronika Kohutová ve svém dalším zápase v kicklightu s italskou reprezentantkou jasně ukazuje, kdo bude diktovat průběh zápasu a to technicky i takticky. Italka byla během zápasu opakovaně ošetřovaná lékařem pro krvácení z nosu po velice pěkných úderech a kopech na hlavu. Po třech kolech tedy Verča naprosto jasně vítězí 3:0 nb.

V dalším zápase se Martina Fendrichová utkala se slovenskou reprezentantkou Veronikou Cmárovou. Obě zápasnice do zápasu dali všechno. Technicky byl zápas krásný a pro diváky opravdu poutavý. Po celou dobu vyrovnaný zápas zvrátila na svou stranu Veronika v začátku třetího kola, kdy Martině unikla o několik bodů a bohužel se Martině nepodařilo to dohnat. Prohrává tedy 3:0 na body. Přesto získává úžasné 3 místo na ME WAKO v disciplíně kicklight a my jí za vzornou reprezentaci děkujeme.

Třetí zápas dne a na scéně opět Tereza Martínková. Na tatami se setkala se zkušenou Bulharkou – obhájkyní titulu. Terka celý zápas tlačila, snažila se bodovat. Ani to však nestačilo a i ona odjíždí z ME s krásnou bronzovou medailí.

Poslední zápas dne a druhý zápas pro Veroniku Kohutovou, tentokráte v disciplíně lightcontakt. Soupeřkou jí byla, nám velice dobře známá a zkušená, reprezentantka Itálie. Verča v prvním kole krásně držela krok. V dalších kolech se projevili zkušenosti Italky a Verča začala ztrácet. Po třech kolech prohrává 3:0 na body a v této disciplíně končí na bronzové pozici.

Další den se nesl ve znamení relaxu a odpočinu, nákupů a podobně.... moc si to všichni užili a připravovali se na další – finálový den. Část týmu jako zápasníci a část jako nepostradatelná podpora. Jediné povinnosti byly ty příjemné a to převzetí bronzových medailí.

Sobota přinesla dva finálové zápasy a dva úžasné zážitky. Jako první z české dvojice na tatami nastupuje Lucie Mlejnková a stejně jako v loňském finále na MS WAKO v Turecku se zde potkává s Italkou Giulii Compagno. V loňském roce se na stupínek nejvyšší postavila Italka a to Lucie rozhodně připustit nemínila. Od první do poslední minuty jde zápas na 200% a to na obou stranách. Ačkoliv je váhový rozdíl mezi soupeřkami téměř 30 kilo, je Italka nad očekávání pohyblivá a technická. To vše, ani neustávající povzbuzování velkého italského týmu ale tentokrát nestačí. Lucie je tlačena trenéry a kolegy z reprezentace k maximálním výkonům a s jasným výsledkem a slušným bodovým rozdílem u všech rozhodčích jednoznačně vyhrává. Stává se tak novou Mistryní Evropy WAKO v disciplíně kicklight pro rok 2014.

Hned po tomto zápase následuje zápas Veroniky Kohutové s reprezentantkou Turecka. Veronika soupeřku již v prvním kole ujišťuje, že snadné to s ní mít nebude. A co víc. Turkyně nezvládá tempo, kombinace, ale přesnost Veroničiných úderů a není schopná vymyslet žádnou bodovanou techniku. Oproti tomu česká reprezentantka soupeřku drtí a ta tento tlak zejména psychicky příliš nezvládá. Veronika si tak naprosto suverénně a bez pochyb dokráčela na tomto ME pro titul šampionky. Turnaj pro Verču ovšem ještě nekončí, protože je vybrána na dopingovou kontrolu. Je až s podivem, že na 3 ze 4 posledních turnajů byli vždy vybráni na tuto kontrolu Češi.

Shrnutím turnaje patří obrovský dík Českému svazu fullcontactu, trenérům, kteří na turnaji odvedli výbornou práci jako vždy a také Jardovi, který ač jako rozhodčí nemohl do našich zápasů zasáhnout, ve volných chvílích byl dvorním fotografem české reprezentace.
Tento výjezd byl o to zábavnější, že si Český tým jako jediný dovezl živého maskota. Matýsek – syn Martiny Fendrichové zaměstnával a rozesmával celý tým během týdne. Navíc se osvědčil i jako fyzioterapeut, kdy donutil Dana s rozkopanou nohou běhat za ním po hale a nohu tak perfektně rozhýbat.

Sumarizace výjezdu – 5 zápasníků – 4 medaile – z toho 3 bronzy a 2 zlaté. Veleúspěšný výjezd, na jehož základech můžeme dál stavět.

Autor: Lucie Mlejnková