Akce zařazená do kalendáře mezinárodní organizace WAKOSoutěž reprezentačního týmu ČRME WAKO - K1, LK, FC
HLAVNÍ STRANAORGANIZAČNÍ TÝMVÝSLEDKYREPORTÁŽE
Petr KAREŠ
Petr KAREŠ
7. ledna 2015
Reportáž: Mistrovství Evropy WAKO K1, Low Kick, Fullcontact 2014
Být organizátorem některého ze šampionátů WAKO je dnes již výsada, ne možnost, a tak se jednotlivé státy posledních několik let doslova předhánějí v tom, který šampionát bude ten vůbec nejlepší. Volbou pro Mistrovství Evropy organizace WAKO 2014 se stalo španělské Bilbao, a byl to jeden z nejlépe zorganizovaných šampionátů, kterého se měla možnost česká reprezentace účastnit.

Naše cesta začala v Sobotu 18.10., kdy ve složení Sandra Mašková, Lucie Mlejnková, Jan Holec, Marek Procházka a Petr Kareš, statní trenér Alois Škeřík a prezidentem WAKO Česká Republika Jan Frána jsme se sešli již tradičně „pod tabulí“ odletové haly, abychom společně vyrazili do Baskicka, přesněji jeho největšího města Bilbao.

Pohodlný let s přestupem v Paříži trval jen několik málo hodin a česká výprava dorazila do místa konání evropského šampionátu ve večerních sobotních hodinách. Bilbao nám už od počátku přišlo jiné, než španělská města, které jsme v minulosti s českým týmem navštívili v tom lepším slova smyslu. Lidé byli velmi milí, město čisté a příjemné se skvělou infrastrukturou a občanskou vybaveností, jednoduše řečeno skvělé místo na život i na pobyt. První nedělní den jsme se věnovali procházce okolí a regeneraci po cestě. Ranní registrace a první vážení proběhlo také bez problémů, a tak jsme byli plni očekávání Pondělí, které je tradičně dnem losování eliminačních bojů.

34 evropských zemí a 481 zápasníků se v roce 2014 účastnilo mistrovství Evropy, a proto ve většině váhových kategorií a disciplín bylo zřejmé, že k medaili pro většinu českých reprezentantů povede cesta přes několik těžkých zápasů. Los byl tentokrát příznivější, než v minulých letech a Lucie Mlejnková jako světová šampiónka z Brazílie byla nasazena přímo do semifinále, Petr Kareš se také vyhnul předkolu a měl před sebou čtvrtfinálový boj, Sandra Mašková, Marek Procházka a Jan Holec měli hned druhý den nastoupit do osmi-finálových soubojů.

Úterní ráno bylo posledním dnem bez převažování a v 10:00 začaly eliminační souboje. Jako první do boje nastoupil Jan Holec, nováček české reprezentace z pražského X-Gym. Jan byl skvěle připravený a pod vedením svého trenéra Lukáše Jirkovského se v posledních měsících specializoval na způsob boje po třech kolech a dvou minutách, i když běžně nastupuje do profesionálních zápasů po minutách třech. Bulharský reprezentant byl však velmi kvalitním soupeřem a během zápasu Honzovi bodově unikal především rychlostí, taktika do posledního kola byla tak jasná, dokázat soupeře porazit K.O.. Honza se moc snažil a ke K.O. měl několikrát velmi blízko, ale nakonec zvítězit nedokázal a s turnajem se rozloučil.

Jako druhý nastoupil do eliminací Marek Procházka. Borec z pražského Tiger Team běžně do předzápasového vážení shazuje i 5kg, a tak svůj první souboj úspěšně svedl už v Neděli při prvním vážení a následně každý den při pravidelném ranním převažování. Souboj v ringu proti španělskému reprezentantovi se mu povedl stejně dobře a jednoznačně postoupil do čtvrtečního čtvrtfinále, kde ho čekal německý soupeř. Němec nebyl nad Markovi síly, ale v zápase plném výměn a setkání dvou odlišných stylů měl Němec více pověstného štěstí. Markovi unikl postup do semifinále o jediný pomocný bod a nutno říci, že v tomto momentu turnaje byl celý český tým velmi zklamaný.

Sandra Mašková do svého prvního zápasu nastoupila také proti španělské soupeřce a doslova ji smetla na body, a byť se svým výkonem nebyla spokojena, svůj první zápas po celou dobu s přehledem kontrolovala. Německá soupeřka ve čtvrtfinále dopadla stejně jako Španělka v zápase předchozím a Sandra za velkého nadšení českého týmu postoupila do semifinálových bojů, kde ji čekala „srážka“ se slovenskou světovou šampiónkou Veronikou Petříkovou. Česko-slovenské semifinále byl jedním z vrcholů celého ženského turnaje ve fullcontactu, kombinace střídala kombinaci a na konci celého zápasu ringový rozhodčí zvedl ruku české reprezentantce, která se tak stala finalistkou mistrovství Evropy 2014. Armine Nersesian z Ruska byla v Sobotu poslední překážkou Sandry před ziskem evropského titulu. Ruska se velmi dobře pohybovala, ale její údery postrádaly tvrdost, se kterou v ringu bojovala česká lvice. Dvě vyrovnaná kola znamenala stát na prahu vítězství. V třetím kole Ruska přidává na tempu a Sandra bohužel po vyčerpávajícím turnaji už nenachází sílu odpovědět. Sandra prohrává a stává se více-mistryní Evropy 2014.

Příběh o Lucii Mlejnkové by měl být tím nejdelším, ale není tomu tak. Lucie je fenomén, který nelze popsat slovy, ale musíte ho vidět na vlastní oči a díky streamovanému videu, které na tomto šampionátu umožnili pořadatelé, měl každý v ČR možnost vidět jednoznačný zisk jejího dalšího titulu, tentokrát titulu pro mistryni Evropy WAKO 2014. Ve všech svých zápasech Lucie dominovala a žádné ze svých soupeřek nedala šanci. Své finále vyhrála rozdílem jedné třídy a právem se stala nejúspěšnější českou reprezentantkou v historii organizace WAKO, kdy po zisku světového titulu přidala i titul evropský.

Petr Kareš se ve svém prvním zápase utkal s bulharským reprezentantem. Soupeř byl rychlý a dobře se pohyboval a celý zápas probíhal ve vysokém tempu. Petr lépe zakončoval kopy na stehno a tím bodově kontroloval zápas u dvou rozhodčích. Třetího nepřesvědčil, ale i tak vítězí na body a postupuje do semifinále, kde ho čekal italský šampión. Ital ve svém čtvrtfinále porazil ruského reprezentanta a vynikal především silou a agresivitou. Po váhavém začátku prvního kola se Petrovi podařilo soupeře srazit a po levém háku byl počítán, kolo pro Českou republiku. Opakem bylo kolo druhé, ve kterém zvítězil Ital. Třetí kolo byla válka, na jejímž konci Petr těsně vítězí a postupuje do finále mistrovství Evropy. Finále na závěrečném gala bylo velkou chvílí českého týmu se smutným koncem. Po velkém boji Petr prohrál o jeden pomocný bod. Tvrdit, že byl litevský soupeř lepší nebo horší by nebylo spravedlivé, prostě vyhrál a Petr se stal vicemistrem Evropy 2014.

Závěrečné vyhlášení si kromě ocenění dvou stříbrných medailistů česká výprava nejvíce užila při poslechu české hymny, která zněla halou na počest Lucie Mlejnkové a druhý den odletěla zpět do ČR, aby se znovu sešla tentokrát v polovině listopadu, kdy reprezentanti České republiky v polokontaktních disciplínách vyrazí do Slovinska, na Mistrovství organizace WAKO 2014 v Pointfighting, Lightcontact a Kicklight.