Akce pořádaná pod hlavičkou ČSFuAkce zařazená do kalendáře mezinárodní organizace WAKONominační soutěž do reprezentačního týmu ČRSoutěž zařazená do Poháru klubůMezinárodní MČR K-1
HLAVNÍ STRANAORGANIZAČNÍ TÝMFOTOGALERIEVIDEOGALERIEVÝSLEDKYREPORTÁŽE
Bc. Jan HRSINA
Bc. Jan HRSINA
22. října 2013
Dnes už tradiční fighterská aréna Sparta – Podvinný mlýn se naplnila amatérským mistrovstvím republiky v K1 organizace ČSFu. Přes den probíhaly vyřazovací zápasy, tři ringy obsloužily přes 120 závodníků z osmi zemí, takže slušná konkurence, a výsledná desítka finálových zápasů měla díky tomu velmi solidní úroveň. Diváci dorazili ve slušném počtu a za jisté plus pro organizátory se dá považovat i to, že ring girls byly nejen pěkné, ale měly místo vysokých podpatků sportovní obuv, takže jsme byli ušetřeni pohledů na boření se do ringu či klopýtavou neschopnost slézt ringové schůdky. Finálový galavečer nabídl, jak již bylo řečeno, deset zápasů, tedy 7 mužských a 3 ženské kategorie. Nejtěžší mužská váha chyběla, protože do finále postupují liberečtí Marian Tůma a David Vinš, kteří proti sobě bojovat nebudou, takže si pás společně odvážejí do Liberce.
Pravidla odpovídají české K1, takže strhy v klinči nejsou bodované, zato počet kolen během aktivního klinče není omezen. To vede k atraktivnějšímu pojetí klinče, dva borci válející se po sobě minutu bez reálné akce k vidění prostě nebudou. A jde o otevřené mistrovství, takže jsme měli početnou návštěvu z okolních zemí, ve finále byli k vidění Maďaři, Ukrajinci, Poláci, Slováci i Rakušané.

1. zápas muži -63kg
Jan Holec (X-gym) Vs. Sandor Gromh (Bulls Kick-boxing)
Dvojnásobný mistr ČR a mistr světa WKF se čtyřiceti zápasy proti trojnásobnému mistru Maďarska s dvaatřiceti zápasy. Typická podívaná pro tuto kategorii – svižné výměny ve vysokém tempu, oba občas něco trefí, ale v této váze nemají dost hmoty, aby zpevněného soupeře složili. Maďar občas mění střehy, možná se snaží přizpůsobit Holcovi, který má obrácený gard defaultně. V průběhu zápasu Holec začíná víc tlačit a honit Gromha po ringu. Sice z tlaku nedokáže vytěžit nějaký KO potenciál, ale přesto je převaha jasně na jeho straně a zápas končí 3:0 na body.

2. zápas ženy -56kg
Míša Kerlehová (Iron Fighters) Vs. Christine Fiedler (RS Gym Salzburg)
Stříbrná medailistka ze Světového poháru proti bronzové medailistce z MS v thajském boxu. Češka má mírnou výškovou převahu, ale nedokáže ji využit. Snaží se držet střed ringu, ale Rakušanka tlačí, s kombinacemi chodí dopředu a celkově se zdá hladovější, dravější. Kerlehová vypadá trošku bez šťávy, nechává se paralyzovat agresivními výpady Fiedlerové nebo možná jejím hekáním a výkřiky, kterými si Fiedlerová pomáhá zpevňovat do ran. Postupně Fiedlerová začíná víc kolenovat střed a nohy místo jen boxování na zvednutou bradu soupeřky a funguje to. Ve třetím kole Kerlehová zapne a přidává na pohybu, který je jinak tak typický pro svěřence reprezentačního trenéra Aloise Škeříka. Najednou to jde, vypracovává si šance a je zpět ve hře. Dokonce trefí pěkný backfist, ale Fiedlerová ustojí. Podle mého názoru první a druhé kolo pro Rakušanku, třetí pro Češku, rozhodčí vidí 2-1 na body pro Fiedlerovou. Kerlehová měla sice výhodu domácího prostředí, ale nasazení prostě na mistrovský pás nestačilo.

3. zápas muži -67kg
Vladimír Říha (X-Gym) Vs. David Nekola (G-Titán Žatec)
Mistr republiky v Muay Thai a účastník thajské fighterské reality show proti loňskému bronzovému medailistovi z MČR v K1. Říha tentokrát opouští ortodoxní thajský styl a jde do toho boxersky, pouští tvrdé kombinace a tlačí celé kolo, většina toho sice jde do krytu, ale i tak se Nekola omezuje na kopání a občasné kontry z ústupu, tempo zápasu má ve své režii Říha. Neklinčuje se zdaleka tolik, jak by se dalo čekat, a z Muay Thai si Říha podržel jen vysoký kryt. Říha si udržuje zdrcující tlak, Nekola ale drží neprůstřelný dvoják a odpovídá kopy a kontry, které sice nemají kdovíjakou razanci, ale trefují. Ve druhém kole se pokračuje podle stejného scénáře, Říha krvácí z nosu (i když není jasné z čeho, nic velkého nedostal) a je několikrát nutné jej očistit a lékař kontroluje, zda může v zápase pokračovat. Ve třetím kole nádherný zápas graduje a diváci konečně pořádně ožívají, Říha začíná zavírat lowkicky, což funguje, a rovněž se mu daří konečně pořádně prostřelovat Nekolův kryt, pár ran vypadá jedovatě, ale soupeřem, zdá se, neotřesou. Nekola zase tu a tam dobře zaboxuje z ústupu a pořád se drží toho, co funguje, tj. sahá Říhovi do kombinací a obtěžuje ho kopy. Zápas končí a rozhodčí dávají nejtěsnějším rozdílem vítězství Nekolovi. Hala to přijímá velice rozpačitě, Říhův trenér "Masta" Jirkovský je hodně naštvaný a odchází z vyhlášení. Později se dovídáme, že byl po turnaji podán protest. První dojem po zápase je "blamáž" – Říha měl optickou převahu, tlak, byl tvrdší, lovil, "dělal zápas", Nekola za celá tři kola vlastně neudělal krok dopředu, takže verdikt je nepochopitelný. Ale po pečlivém zhlédnutí záznamu kvůli rozboru se dá v rozhodnutí nalézt určitá logika – Nekolův kryt pobral většinu inkasovaných úderů, takže Říha nadělal víc rámusu než skutečného účinku, zatímco Nekolovy kontry a kopy procházely, byť nebyly příliš účinné... Ve výsledku ani jeden nedokázal tomu druhému skutečně ublížit. Ať už chceme preferovat pro vítězství hledisko tlaku či hledisko boxu z ústupu, na konečné řešení si budeme ještě muset počkat, protože díky protestu bude tento zápas mít ještě dohru.

4. zápas muži -71kg
Gor Herutjunjan (Kutil Gym) Vs. Peter Šimko (Hanuman Gym Bratislava)
Rychlý zápas. Herutjunjan koučovaný klanem Hunanyanů pod hlavičkou Kutil Gymu si se Slovákem vymění pár náznaků, nic pořádného nepadne. Šimko drží dnes už ne tak často vídaný oldschool střeh s rukavicemi obrácenými dlaní k soupeři. Herutjunjan po pár zaměřovacích náznacích pouští ke konci prvního kola dlouhé tvrdé kombo, Slovák, který byl při krátkých výměnách pozorný a dobře uhýbal, najednou reaguje velmi pasivním přežíváním ve schouleném krytu. Druhé kolo začíná opět opatrným tancováním a náznaky, pak oba naráz pouští přední hák, oba trefují, Herutjunjan stojí, Šimkovi se podlamují nohy. Zatímco se Šimko povaluje na zemi, rozhodčí počítá asi rychleji, než Šimko čeká, takže se do osmi nestačí vyhrabat na nohy a je odmáván jako KO. Slováci protestují, že viditelně není otřesen ani dezorientovaný, ale má smůlu – prostě to počítání nějak prospal. Přesto další protesty v atmosféře zjitřené předchozím kontroverzním zápasem nepůsobí dobře. Tak jako tak, Herutjunjan vítězí KO v druhém kole.

5. zápas ženy -60kg
Mira Winkelmann (Tosan Pro Gym) Vs. Barbora Sýkorová (Lanna Gym)
Mistryně Evropy a pětinásobná mistryně Rakouska proti vicemistryni ČR a vítězce Czech Open. Sýkorová za Lanna Gym, ale trenéři se neúčastní, takže jí z rohu koučuje známý MMA fighter Pepa "Gorila" Král. Popravdě řečeno, být plnokontaktní rozhodčí, nevím, co bych v tomhle zápase bodoval. Spousta švihů přední nohou, spousta kombinací v běhu dopředu, které jako by byly vystřiženy z lightcontactu nebo z karatistického kumite, ale chybí přesně umístěná, účinná rána s váhou. Boxerské kombinace postrádají přesnost (zejména z rakouské strany) a většinou slouží jen jako kouřová clona, aby se bojovnice dostaly na tělo do klinče. Boj se tedy vede buď na extrémní vzdálenost dlouhými fronty a švihanými roundy, nebo naopak na nejkratší možnou vzdálenost v klinči. Obě bojují velmi podobně, Sýkorové se nedaří prodat výškovou převahu. Největší aplaus zdvihne zábavná situace, když ve třetím kole Sýkorová zachytí nohu soupeřky a prostě jí zvedne a zahodí, Rakušanka vstává a gestikuluje "co to má jako bejt". Zápas končí a rozhodčí se nemohou rozhodnout – nakonec se musejí i sčítat pomocné body a nejtěsnějším možným rozdílem vítězí Winkelmannová. Sýkorové se to nelíbí, trenér ji uklidňuje. Sýkorové se to hodně nelíbí, následuje strkanice s vlastním trenérem, který apeluje na sportovní chování, ale vzteklá Sýkorová se vytrhne a odchází uprostřed ceremoniálu vyhlášení a předávání cen. Dokonce ani jindy pohotový a živelný moderátor Michal Frabša raději situaci neglosuje a tváří v tvář ženskému hněvu zůstává pro jistotu bez komentáře:)

6. zápas muži -75kg
Jan Homolka (SKS Aréna Kladno) Vs. Patrik Toth (Fighting Club Bratislava)
Několikanásobný Mistr republiky, který se před dvěma týdny zúčastnil MS nejprestižnější kickboxingové organizace WAKO, se pustil experimentálně o váhu níže. Papírově pod SKS Arénou, svým domovským klubem, ale koučován reprezentačním koučem Škeříkem. Oba zápasníci se dohodli, že budou startovat bez chráničů, takže jsme se dočkali i lowkicků ostrými holeněmi. Homolka nicméně předváděl trochu jiný styl, než jsme u něj zvyklí – zrychlil, místo dřívějších klinčů podle rukopisu Honzy Landy přešel na Škeříkův pozorný boxing. Hned po pár vteřinách prvního kola Homolka přečte soupeře a posílá pod jeho roundem vlastní lowkick, ukopává stojnou nohu, Toth padá. Diváci parádičku oceňují aplausem. Toth vstává, kombinací zamaskuje pohyb za Homolku a podkopává mu zezadu obě nohy naráz, takže Homolka se rovněž kácí. Diváci parádičku na druhou oceňují ještě větším aplausem. Homolka pak zatlačí Totha do rohu a brutálně ho masíruje údery – deset, možná dvacet vteřin víceméně bez přestávky. Toth drží, ale musí se cítit, jakoby spadl do pračky a nakonec se otřesený kácí a je počítán. U Homolky neobvyklý hlad po krvi. Homolka se snaží tlačit dopředu, pokračovat a dorazit načatého Totha, ten je sice bitý jako žito, ale daří se mu přežít do konce kola. Famózní první kolo. V druhém Toth přitvrdí rány, snaží se nenechat Homolku rozjet a funguje mu to – ostatně vydržet tempo z prvního kola by byl nadlidský úkol. Homolka zvolní a přechází na svůj typický přesný technický box, zatímco Toth se drží tvrdších kombinací, zavírá lowkicky a Homolka z toho má respekt a už se tak nevysype, přesto bezpečně kontroluje zápas. Jasně na body pro Homolku.

7. zápas muži -81kg
Tolja Hunanyan (Hanuman Gym Praha) Vs. Patryk Zdrojewski (Palestra Varšava)
Jeden z nejzkušenějších "českých" fighterů, 216 zápasů na kontě. Ve vyřazovacích bojích předvedl vlažný až znuděný výkon a v prvním kole finále v tom pokračuje – lehké pinkání rukama ve velké pohodě, je to celé spíš takové propagační. Polák se nedá, občas zahrozí tvrdým, přesto rychlým háčkem, ale jinak se nic významného neděje. V druhém kole se začne přitvrzovat, Tolja spíš boxuje, hlava a spodek, k tomu pěkný pohyb a úhyby, pomalu dostává Poláka pod tlak a začíná s parádičkami – v klinči si komediálně zahopsá a přitom kolenuje. I u Tolji je v posledních letech vidět stylový posun – místo kopací thajštiny, jakou předváděl třeba na Titánech, vidíme box, zavíraný háky na spodek. Lowkicků a občas exotičtějších otoček či kopů s výskokem je pořád dost, ale už netvoří těžiště taktiky. V třetím kole Zdrojewski na začátku vypustí pár bleskových tvrdých komb, Tolja musí taky zapnout, najednou vidíme prvotřídní výměny a Zdrojewski proti velezkušenému soupeři drží krok, daří se mu přebírat útoky a trefovat. Tolja přesto cítí převahu a má dobrou náladu, v klinči poblíž kamer sice otlouká údery soupeře, ale přitom se dívá úplně na druhou stranu do kamery a vyrábí rozličné grimasy. Zápas končí, Tolja zkušeně ukočíroval bezpečnou bodovou výhru, ale musíme ocenit sympatický výkon Poláka Zdrojewského, který nedal nic zadarmo a byl důstojným soupeřem.

8. zápas ženy -65kg
Denisa Onderková (Hamr Gym Ostrava) Vs. Lucie Mudrochová (Mudroch Team)
Dvě víceméně pedagogické profese se potkávají v ringu – učitelka versus kondiční trenérka. Mudrochová je vyšší a zkušenější (Mistryně republiky IFMA v thaiboxu), což určuje průběh zápasu – Onderková dělá, co může, aby dosáhla – hodně kope, začíná nohama a navazuje dlouhýma rukama, ale Mudrochová si umí lépe připravit přesnou ránu a daří se jí i několik podstatných zásahů. V druhém kole scénář pokračuje, Mudrochová přidává na konec kombinací lowkicky i highkicky, ke konci kola pustí i dnes už exotický axekick a trefuje, ale Onderková ustojí. Ve třetím kole Onderková osekává kopy ostošest, Mudrochová tlačí kombinacemi do postupu, zavírá nohama – je to agresivnější, má to lepší tah na branku než Onderková, která sice pracuje, ale nedokáže si připravit převahu či nebezpečnou situaci. Na závěr ještě v klinči Mudrochová předvádí nečekaný kousek – naskočí na Onderkovou jako batůžek a obejme ji rukama i nohama. Kdyby Onderkovou napadlo třísknout s ní slam o zem, mohlo být ještě více veselo, ale to se nestane a kolo končí. Jasně na body pro Mudrochovou.

9. zápas muži -86kg
Roman Šifalda (G-Titán Žatec) Vs. Bogdan Moroz (Fight Club Pitbull)
Šifalda je trošku kuriózní úkaz, má sice bronz z šampionátu IFMA v Bangkoku, ale 7 let nezápasil a trénuje se sám, zde ho jako kouč podporuje Jiří Žák. Bogdan Moroz je zase ukrajinský bijec, který má naše MČR zjevně rád, protože tu není poprvé a už se několikrát slušně umístil. První kolo, Šifalda předvádí výtečný pohyb, je pozorný a koncepčně pracuje soupeřovi na přední noze, chce ji zjevně zničit lowkicky. Soupeř vypadá jako tvrďácký, buldočí typ a po dvaceti vteřinách gestikuluje, že takové kopy ho nudí. Za dalších dvacet vteřin jeden z lowkicků trefí rozkrok a soupeř už negestikuluje, ale je rád, že si chvíli může zaskákat na patách. Kolo pokračuje – Šifalda pracuje lowkicky a pak pozorně ustupuje, Moroz čte jeho uvolněný kryt a snaží se startovat a dohnat ho kontrem, zejména zkouší přepadnutou zadní přímku. Ve druhém kole se Moroz zaměřuje a jeho pěsti začínají létat dost blízko Šifaldovy hlavy. Šifalda si rukama stále dost pomáhá v pohybu a ve švihu kopů – dodává mu to dynamiku, ale defenzivní jistotu pevného dvojáku to prostě nemá. Pak se Morozovi podaří ho nahnat do provazů a jeho těžké přímky prochází mezi rukama – jedna, dvě, Šifalda hulí, ale ještě unikne, chvíli se zabalí, ale pak zkusí zakontrovat nohama a Moroze od sebe odkopnout, jenže tím rozhýbe ruce a na to Moroz čeká – bum, brada a Šifalda je na pár minut úplně mimo, těžké KO. Moroz oslavuje, Jiří Žák zatím křísí svého svěřence. Nakonec je vše v pořádku, Šifalda se postaví a zvládne i předávání cen, ale kdyby se uděloval bonus za KO večera, tak tenhle zápas to má jasné.

10. zápas muži -91kg
Petr Kareš (Iron Fighters) Vs Tomáš Penz (BFC Liberec)
Kickboxingový specialista a reprezentant Kareš s 90 zápasy proti univerzálnímu vojákovi Penzovi se stovkami zápasů v judu, 17 zápasy v MMA a 20 zápasy v kickboxu. Je to víceméně odveta z MČR v lowkicku před dvěma lety, kde Penz porazil Kareše. V prvním kole Penz střílí tvrdé a rychlé ruce a Kareš se obezřetně drží mimo dosah. Postupně Penz trošku zpomaluje a stává se z toho klasické stylové střetnutí klecařských silových jednotlivých úderů proti kickboxingovým technickým a svižně nasypaným kombinacím, zavíraným kopem. Penzovi ale chybí pohyb, takže Kareš stíhá nasypat to, co potřebuje a odskočit z dosahu dřív, než přiletí odveta. Též několikrát kreativně využívá provazy, odskočí do nich a nechá se jimi vystřelit zpět, obvykle rovnou s kopem nebo alespoň kombinací. Perfektní a chytrá práce. Když už se Penz rozjede, Kareš se zabalí do krytu nebo zaklinčuje a nebezpečí unikne dřív, než vůbec vznikne. V dalších kolech pokračuje zápas podobně – Kareš navyšuje bodové vedení kombinacemi, Penz spíše statický a zkouší, jestli se mu ujme nějaký úder a Kareše složí. Jenže na to chybí jednak pohyb a jednak jsou údery příliš osamocené – Kareš se nedostane pod tlak a tak si vše může bezpečně ohlídat. Na body vítězí Kareš.

Závěrem:
Organizačně velmi dobře zvládnutá akce, kvalitní zápasy a dostatek zajímavých nebo kontroverzních podnětů, aby se na ni hned nezapomnělo. Dva zápasy končí KO, dva tituly odesíláme do Rakouska a jeden na Ukrajinu.

Autor: Jan Hrsina
Zdroj: www.ultimatni-zapasy.cz