Všichni jsme se sešli na letišti, tedy jen my tři cestovatelé. Zástupce v ČR pro asociaci WAKO Mgr. Jan Frána, nově jmenovaný státní trenér Martin Zavoral a naše malá naděje a velká hvězda Barbí Blanka Šindlerová.

Po vyřízení několika důležitých formalit před odletem s předsedou ČSFu Jiřím Mulačem, jsme po odbavení byli ready na nastoupit na letadlo a letět vstříc našemu osudu na Mistrovství světa do Dublinu v Irsku.
Po příletu jsme byly odvezeni do hotelu zajištěnou dopravou od organizátora. Organizátorem byl kdo jiný než Prezident WAKO pro Irsko Roy Baker, který pořádá i největší turnaj u nás v Evropě Irish Open. Hned nám bylo jasné, že tento turnaj bude jeden z nejlépe zvládnutých po organizátorské části.

Po příjezdu jsme šli na vážení a to opravdu s klidem, protože celé vážení, ubytování, závody, zkrátka vše bylo na jednom místě a to v nádherném velikém rezortu City West Hotel. Jak pro naše pohodlí, tak i pro pohodlí závodníku, bylo vše blízko.

Poté jsem se šli ubytovat a na večeři. Druhý den v pondělí bylo pro trenéry a závodníky volno, což jsem využili na prohlídku města, památek a obdivování místní kultury. V úterý jsem též měli volno, které bylo už poslední. Úterní volno jsme věnovali rannímu odpočinku a v odpoledních hodinách lehkému zahřátí a protažení, plus k opakování některých maličkostí v připravenosti na závody. Po odpoledním rozlosování nám bylo jasno s kým Blanka „Barbí“ půjde, tak jsem si už mohli lehce připravit i taktiku.

Ve středu vše začalo po úvodním ceremoniálu. Měli ještě dost času, tak jsme odpočívali na pokoji. Po třetí hodině jsme se už začali připravovat, a pak jsme na to vlítli a to doslova, kdy závodnice z Jihoafrické Republiky nestíhala naší Barbí a v třetím kole prohrála o 10bodů. Na druhý den jsme v repertoáru měli Angličanku a poté Chorvatku, a protože jsem ve středu neotáleli, tak jsme si zápasy obou soupeřek nahráli a večer jsme se věnovali rozboru a taktice.

Ve čtvrtek jsme na to už tak nevlítli a Barbí musela být ostražitá na Angličanku, která byla dravá, ale na naší Barbí nedostačující. Po hodince a půl jsme na to šli znovu a to s těžkou Chorvatkou, která je zvyklá si držet své tempo. Což se nám podařilo rozbít a tím jsme zvládli i tuto soupeřku a s radostí se těšili na finále.

Do finále v pátek nás čekala nepříjemná soupeřka a to Maďarka, která je opravdu ostřílená soupeřka. Tentokrát jsme už nebyli tak úspěšní i přesto, že Barbí na tatami nechala celou duši a srdíčko. Barbí poprvé absolvovala Mistrovství světa seniorů a hned skončila na druhém místě. Z čehož jsme i po pláči i smutku nakonec měli všichni radost.

Dá se říct, že naše výprava byla sto procentní, protože jeden závodník a jedna medaile.

Náš „office“ Honzík, byl na Mistrovství světa zaměstnán krom práce pověřené osoby pro WAKO, též jako rozhodčí a pískal na ringu Full Contact, tudíž jsme se ráno potkali na snídani a pak večer utahaní u večeře.



Na tomto Mistrovství světa závodilo 529 závodníku ze 40 zemí. Kdybychom sečetli obě Mistrovství světa jak v Irsku, tak i v Makedonii kde bylo 823 závodníků z 54 zemí ve všech disciplínách, dostali bychom se na číslo více než 1300 závodníků (pouze senioři). Což znamená že WAKO je nejlépe obsazená asociace na světě a vyhrát znamená projít těžkým bojem.

Chtěl bych všem poděkovat, že jsme se mohli zúčasnit a budu se těšit do budoucna, že pojede větší delegace s větším počtem závodníků.

Martin Zavoral
státní trenér pro polokontaktní disciplíny