Akce zařazená do kalendáře mezinárodní organizace WAKOSoutěž reprezentačního týmu ČRMS WAKO
HLAVNÍ STRANAORGANIZAČNÍ TÝMFOTOGALERIEVÝSLEDKYREPORTÁŽE
JUDr. Michal FRABŠA
JUDr. Michal FRABŠA
30. října 2009
Ve dnech 19.-25.10.2009 proběhlo mistrovství světa seniorů v disciplínách kickbox-low kick, K-1 a lightcontact v rakouském městě Villach. Česká reprezentace se klání zúčastnila v počtu 25 osob a obsadila všechny disciplíny, přičemž nutno konstatovat, že někteří noví členové reprezentace cestovali na tento šampionát spíše na zkušenou.



V kategorii lightcontact jsme měli zastoupení ve zkušených Monice Hájkové a Vojtěchu Brzoňovi a „mladé krvi“ Filipu Strajčevovi a Robinu Červenkovi. Velice kvalitní soutěž a soupeři nedovolili žádnému z našich reprezentantů postoupit z eliminačních kol, a proto jsme v této disciplíně zůstali bez medailového umístění. Žádnému z našich sportovců v lightu nelze nic vytknout, bojovnost nikomu nechyběla, jen možná trochu štěstí (např. u Robina Červenky).



Nebývalá konkurence v disciplíně K-1 ukázala, že trend velkého rozvoje tohoto bojového stylu je pořád na vzestupu. Náš tým měl „ká jedničku“ nejvíce obsazenu, když startovalo 9 reprezentantů. Silné obsazení zemí bývalého Sovětského svazu (Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Ázerbájdžán, Turkmenistán atd.), doplněné o Turecko, Srbsko, Makedonii či Chorvatsko, slibovalo zápasy na té nejvyšší úrovni. Naši bojovali opět se střídavými úspěchy, když nastupovali proti nejlepším zástupcům jednotlivých států, v řadě případů proti medailistům ze šampionátů Evropy či světa. Podle pravidel WAKO může za stát v disciplíně a váhové kategorii startovat pouze jeden zástupce, tudíž ve většině případů minimálně mistr své země. Naši reprezentanti, jako Radek Veřmiřovský, Ivo Zedníček, Jakub Kňaze či Libor Polách, narazili v eliminacích na medailisty z předchozích šampionátů Evropy či světa, např. Ivo Zedníček na bronzového z předchozího mistrovství světa a mistra Evropy Gergely Busaie z Maďarska. René Blažejovský, dlouholetý reprezentant a medailista z mezinárodní scény prohrál v souboji o semifinále s běloruským borcem Jurijem Dziatlavem a Jakub Kňaze s pozdějším semifinalistou Radoslavem Rydzewskim z Polska. Velkou radost nám udělal olomoucký svěřenec Michala Prstka Pavel Hennrich, který „vylovil“ díky výbornému výkonu a hlavně skvělé práci nohou a klinčů bronzovou medaili ve váze do 75 kg. A to byl Pavlův první start na mistrovství světa! Klobouk dolů!



Samotnou kapitolou v K-1 byla naše děvčata, která v počtu 3 vybojovala 3 medaile!! Prostě naše holky nás vždy medailově podrží, to je skoro jistota. Alena „Alča“ Holá vybojovala ve váze do 56 kg bronz, Monika Müllerová z Jablonec nad Nisou ve váze do 60 kg rovněž zacinkala bronzovou medailí. Alena patří mezi zkušené závodnice, Monika je na mezinárodní scéně spíše novou tváří, přesto se dokázala prosadit, což je velmi sympatické. Jasnou hvězdou bez jakékoliv nadsázky je mladá, teprve osmnáctiletá (!!), Martina Jindrová z Plzně, která prošla celou soutěží bez sebemenšího zaváhání a „mazácky“ vybojovala pro Českou republiku první zlatou medaili na tomto šampionátu. Martina je již hotová závodnice, má přehled, výbornou fyzickou kondici a výborně boxuje. Také reprezentovala letos na mistrovství Evropy v klasickém boxu. Bez jakéhokoliv dalšího komentáře nám udělala velkou radost a před jejím výkonem nelze jinak než obrazně „smeknout“.



Kickboxeři v low-kicku Petr Kareš a Jan Fendrich podali dobrý výkon. Petr Kareš, ačkoliv již několikanásobný mistr ČR, cestoval na svou první mezinárodní soutěž a byl ze strany trenéra Vládi Vanického dobře připraven, ale chybí mu mezinárodní zkušenost, což byl jeden z důvodu, proč „zkrachoval“ v souboji o semifinále na brazilském borci Amielu Marchadovi. Rozhodně se však neměl zač stydět, nechal tam vše, co v něm bylo. To samé i Honza Fendrich, který první zápas vyhrál nad makedonským kickboxerem, ale v dalším kole narazil na silného Björna Kjöllerströma ze Švědska, který ho na body porazil. Svěřenec trenéra Aloise Škeříka doplatil možná na horší kondici v posledním kole, ale zase velmi sympaticky začal „z ostra“, když po prvním kole vedl, a svého soupeře díky přesným úderům a kopům vyvedl trochu z míry. Honza hrál „vabank“, měl totiž silně „nakopané“ stehno z předchozího zápasu a zkoušel borce „nabodovat“ či „sestřelit“ v prvním kole. I když to nevyšlo, tak to bylo velmi odvážné a sympatické. Kluci nevěšte hlavu, příště to bude určitě zase o kus lepší.



Aneta Kučerová z Liberce od Martina Berky prohrála v boji o semifinále s pozdější finalistkou své váhové kategorie, Běloruskou Marijou Basulinovovou. Aneta je v přípravě velmi poctivá, nic neošidí, a tak má myslím v budoucnu v reprezentaci jasně zelenou. Jejím snem je dostat se na příští olympiádu v ženském boxu, tak jí držme palce. Nemám strach, že by do toho nedala úplně všechno.



Posledním zástupcem, spíše zástupkyní v low-kicku, byla ostřílená Eva Líšková, která je skutečnou obojživelníci. Závodí v klasickém boxu, thajském boxu a nepohrdne ani zápasem v kleci!! Celou soutěží prošla stylem start – cíl, kdy na ni prostě nikdo neměl. Zkušenost, výborná technika a hlavně srdce ji dovedly k zaslouženému zlatu, když na finálovém galavečeru v posledním zápase porazila místní favoritku Rakušanku Doris Köhler.



Závěrem bych rád poděkoval rozhodčím (Jan Plaček, Jiří Mulač, Michal Prstek), kteří rovněž hájili naše barvy od zeleného stolu a byli nasazováni do řady zápasů jako ringoví arbitři, a v neposlední řadě trenérské dvojici Dušan Macák a Petr Václavík, kteří se svými asistenty Lojzou Škeříkem a Martinem Berkou odváděli výbornou „koučovskou“ práci.



Na závěr moje oblíbené: „Byl jsem tam rád a bylo mi ctí tam být s Vámi všemi“. Užil jsem si to náramně, a jak říká Dušan Macák, přímo „pamparádně“.



Michal Frabša