Akce pořádaná pod hlavičkou ČSFuSoutěž reprezentačního týmu ČRMistrovství světa v kickboxu ISKA 2008
HLAVNÍ STRANAFOTOGALERIEREPORTÁŽE
JUDr. Michal FRABŠA
JUDr. Michal FRABŠA
28. srpna 2008
Mistrovství světa v kickboxu pro rok 2008 jsme pro letošní rok věnovali velkou pozornost, protože na území naší republiky to bylo již potřetí, co jsme dostali možnost obdobný sportovní podnik pořádat (1996,2000 v Praze).

Jedinou změnou, která se velmi osvědčila, bylo umístění šampionátu mimo hlavní město, a to do Olomouce. Volba to byla velmi dobrá, spojení Český svaz fullcontactu (ČSFu) a sportovní klub Smash Gym Olomouc jako spolu organizátoři s partnery Olomouckým krajem, magistrátem města Olomouce, MŠMT, Českou unii bojových umění a dalšími subjekty se ukázalo jako zdařilé. Sportovní hala Univerzity Palackého, vlastní propagace a organizace soutěže na místě byla díky obětavé práci Michala a Simony Prstkových připravena na jedničku, a dojde-li ve věci ke spojení zkušeností Richarda Gonzora, Jana Plačka a Tomáše Grubera, kladný výsledek se musel dostavit.

Kdo na šampionát přijel, musel vidět, že jsme se snažili zhostit se pořadatelství co možná nejlépe, závodníci a doprovod měli možnost zápasit na 3 zápasištích a 3 boxerských rinzích, každý vedoucí týmu obdržel rozlosování a program, který nebyl nikterak zásadně měněn. Doprovodné služby jako ubytování – cestovní kancelář Čedok, občerstvení, upomínkové sportovní předměty, sportovní zboží apod. byly na úrovni hodné takovéto významné sportovní akce.

Spolupráce se světovou asociací ISKA (International Sport Kickboxing Association), která šampionát zastřešovala byla v průběhu příprav a vlastní realizace soutěže absolutně bez problému a pánové Cory Schafer – President ISKA Worldwide a hlavně Fritz Exenberger – President ISKA Europe byli velmi nápomocni.

Veškerá propagace sportovní akce byla spuštěna již v záři roku 2007, kdy každý členský stát ISKA (je jich kolem 90) obdržel pozvánku, informaci o funkčních webových stránkách, ubytovacích kapacitách a možnostech, informace o regionu a samotné Olomouci.

Nekonečným příběhem bylo vyřizování vstupních víz do ČR cca 20 týmům, čímž jsem se já osobně zabýval velmi intenzivně od měsíce dubna/května 2008. To, že některé státní reprezentace vstupní víza do EU, respektive ČR neobdržely, si za to mohou jedině sami, protože nebyly schopni dodat na příslušné České zastupitelské úřady buď včas a nebo vůbec potřebné dokumenty. Našel se i případ, kdy se nejmenovaný stát snažil dostat do ČR osoby, které sportovci vůbec nebyli….. Dost jsem si s tím opravdu užil a výsledkem byla i účast takových exotických států jako např. Kamerun, Iran, Libanon, Sýrie a další.

Celkem se šampionátu zúčastnilo 660 sportovců a prezentovalo se 41 států, přičemž některé státy nevyslaly přímo sportovce ale třeba jen rozhodčího či představitele, který se zúčastnil světového kongresu.

Co do počtu sportovců byly vedle České republiky nejsilnějšími reprezentace Anglie a Walesu, Francie, SRN, Polska, Rakouska a Turecka jejichž členové se počítali na desítky. Neznamená to však, že malý tým by nebyl úspěšný, např. Kamerun získal 2 medaile, když přicestoval v 6 lidech…

Jsem velmi rád, že možnosti reprezentovat využila řada českých sportovců, kteří byli zařazeni do A nebo B týmu ČR. Myslím si, že reprezentovat svoji zemi na vrcholné soutěži je cílem a snem každého sportovce, ne každému se však splní a proto se většina zhostila této pocty velmi zodpovědně. Státní trenéři Mgr. Dušan Macák za plnokontaktní disciplíny a Mgr. Petr Kotík a Mgr. Pavel Dvorščík se svými asistenty odvedli svojí práci také na výbornou ačkoliv jsme měli menší zádrhel při vyhlašování, kdy se někteří reprezentanti nedostavili včas na ceremoniál předávání medailí. Ale vše jsme následně vykomunikovali a doufám, že se v budoucnu takovýto exces nebude opakovat. Je to škoda neužít si, když jsem si „bednu“ vybojoval, ten svůj „happy moment“. Nemusí se totiž přátelé opakovat….

Co jsem jako speaker na mistrovství mohl odpozorovat, úroveň zápasů byla různorodá a záleželo i na disciplínách. To co třeba předváděl náš tým mužů v semicontactu týmů, to byla paráda, atmosféra jako řemen, po letech jsme zase vyhráli soutěž družstev!! V jednotlivcích jsem viděl zápasit velmi dobře Petra Kotíka, který zvítězil, Tomáše Noheyla, Petra Valdmana, Irenu Kobosilovou a další. Velmi mne překvapil Martin Zavoral, který prožíval určitý „comeback“ ale ze svého umění nic neztratil. Mezi juniory mne výkonem opět přesvědčil třeba Pavel Benedikt, Filip Strajčev, Jan Šeba, Blanka Šindlerová, lepšící se Robin Červenka, závodníci sestav, hlavně freestyle v podání Jonáše Petříka a juniora Martina Müllera, kterým aplaudoval i prezident ISKA a pořadatel největšího turnaje na světě US Open pan Cory Schafer, který již něco viděl a jen tak ho něco nenadchne.

V plnokontaktních disciplínách jsem já osobně přál úspěch bratrům Kazdovým, kteří jsou již nestory českého týmu a dokázali se od roku 1994 (!!) vždy dobře na vrchol sezóny připravit. Velmi dobře bojovala celá řada našich borců a borkyň, Eva Líšková, mladá Renáta Sychrová a Martina Jindrová, zkušený Jiří Havránek, Michal Frček, Tomáš Mudroch, z té mladší sportovní generace třeba Ivo Zedníček, Tomáš Beran, Ondřej Moravec, přerovský Ondřej Srubek a další.

Celý šampionát vyvrcholil v sobotu 23.8. galavečerem s vybranými finálovými duely v kickboxu s low-kick a orientalu včetně zápasu o profesionální titul mistra České republiky ČSFu mezi Petřem Hřivnou a švýcarským borcem bosenského původu Zijadem Rizvanovičem ve stylu oriental na pět kol. Na body zvítězil Rizvanovič a náš Petr Hřivna, mistr Evropy ISKA z roku 2006 se tímto zápas rozloučil se svojí bohatou sportovní kariérou. Z celého galavečera pořizovala téměř sto minutový záznam společnost ČT4 Sport, který následně opakovaně odvysílala.

Vrcholný sportovní podnik tohoto typu jsme pravděpodobně uspořádali naposledy, protože zájemců o  pořádání mistrovství světa je celá řada, a až do roku 2014 je šampionát již blokován. Kdo z českých sportovců využil dobré formy a možnosti startovat na tomto turnaji doma, musí s odstupem času říci, že mu to stálo za to, i když třeba přední umístění či medaili nezískal. Sportovní zážitek a zkušenost to byla myslím veliká. Určitě někde něco zaskřípalo, nic není nikdy perfektní a v samotné organizaci by šlo najít momenty, které bychom vylepšili. Ale v daný okamžik jsme se snažili udělat maximum a já osobně jsem byl s organizačním i sportovním výsledkem velmi, velmi spokojen. Utvrdila mne v tom i podpora představitelů zúčastněných států, obchodních partnerů a orgánů státní správy. Kritizovat může každý, hlavně to činí vždy ten, který nikdy nic neuspořádal, takže neví o věci vůbec nic….. a nezastírám našli se i tací jedinci. Ale to patří k riziku podnikání a organizování sportovních akcí, na to jsem si již zvykl.

Na úplný závěr bych byl rád, kdyby si každý sportovec, funkcionář, rodinný příslušník uvědomil, že kickbox je malým neolympijským sportem, který nemá ve světě tak silnou základnu jako třeba lední hokej, kopaná, lehká atletika, volejbal a další. Náš sport nikdy nebude na olympijských hrách a můžeme být rádi, že náš stát včetně některých regionů (při MS právě Olomoucký kraj) materiálně podporuje naše snažení. Bez účasti těchto subjektů bychom nemohli vůbec takovýto podnik pořádat. Česká republika a několik málo dalších států podporuje kickboxing částečně i materiálně, což jsou právě možnosti vycestování na ME či MS do zahraničí, hrazené ubytování, stravování, startovné a sportovní vybavení. Prosím, berte to jako laskavost, tento vstřícný postoj státu se může skutečně do budoucna změnit a budeme si jako ostatní západní státy včetně Rakouska, SRN, Anglie, Francie, Belgie, USA, Kanady a dalších všechno hradit z vlastních zdrojů. Nyní jsme skutečně na výslunní a proto chci i tímto článkem apelovat na zdraví rozum, že když třeba nedostanu z důvodu opožděné partnerské dodávky včas plné sportovní vybavení, ale jenom část, nebudu kvůli tomu přílišně rozladěn. Nikdo nikoho o nic neošidí, já osobně nemám nejmenší důvod si vzít jen třeba triko či tepláky s nápisem kickboxing, protože to vůbec k ničemu nepotřebuji a nevyužívám. Pokud vím ani ostatní kolegové z VV ČSFu či realizačního týmu. Buďme na zemi a buďme rádi za to, co je. Nesrovnávejme se s Barborou Špotákovou, Jaromírem Jágrem, Tomášem Berdychem a jinými velikáni současného českého sportu, kteří mají jinou podporu a vlastní realizační tým. Nehrajme si na Schumachera a nepožadujme něco, co není možné splnit. Jsme ve sportovní rodině respektovaným sportem ale v nadsázce jsme skutečně sportem „průměrné střední třídy“ .

Děkuji vám všem za podporu a účast na mistrovství světa ať už jako sportovcům, funkcionářům či organizátorům. Já osobně jsem si to užil a dnes odstupem jen několika dnů mne mrzí, že už je konec…….







JUDr. Michal Frabša

Předseda organizačního výboru

MS ISKA 2008 v ČR, Olomouc

Vice-President ISKA – Europe